|
|
Vliv účinných složek rybího tuku v krmné dávce prasat na expresi vybraných proteinů modulujících zánětlivou reakci
Jarošová, Rea
Cílem této práce bylo zjistit skutečnost, zda existuje vliv účinných složek rybího tuku, především polynenasycených mastných kyselin n3 (PUFA n3) na expresi vybraných proteinů modulující zánětlivou reakci u modelového organismu prasete. U PUFA n3 je předpoklad, že přes signální dráhu PPARgamma, NFkappa B zvyšují produkci adiponektinu, inhibují tvorbu prozánětlivých cytokinů, zvyšují tvorbu protizánětlivých cytokinů a tím potlačují zánětlivou reakci v organismu. Tato hypotéza byla testována na 32 prasatech, která byla rozdělena do dvou skupin po 16 kusech v každé skupině. První experimentální skupina byla krmena základní krmnou směsí obohacenou o 2,5 % rybího oleje (F) a druhá kontrolní skupina byla krmena základní krmnou směsí s 2,5 % palmového oleje (P). 70. den výkrmu bylo 8 F prasatům a 8 P prasatům aplikován intravenózně lipopolysacharid (LPS) pro vyvolání zánětlivé reakce, zbytek ponechán bez stimulace LPS, následovala intramuskulární aplikace anestetik a porážka. Pomocí metody Western Blott byla změřena míra exprese proteinů PPARgamma, NFkappa B a adiponektinu ve vybraných tkáních, metodou ELISA koncentrace adiponektinu v plazmě a multiplexní analýzou plazmatické hladiny cytokinů. Výsledky ukazují, že koncentrace PPARgamma se u F adipocytů po podání LPS měla tendenci zvýšit o 21 % ve srovnání s P kontrolou ošetřenou LPS, avšak výsledek nebyl statisticky průkazný (P> 0,05; P = 0,11). Dále byla u F prasat ošetřených LPS ve srovnání s intaktními F protějšky tendence ke zvýšení plazmatické hladiny adiponektinu o 18 %, které bylo pravděpodobně odrazem tendence k vyšším hodnotám v adipocytech o 18 % (P> 0,05; p = 0,12), výsledek nebyl statisticky průkazný. Plazmatický adiponektin nabýval stejných hodnot 21,1 ng x ml-1 u experimentální i kontrolní skupiny (P> 0,05). Zvýšení (P <0,05) NFkappa B v tukové tkáni F prasat po stimulaci LPS. Dále byla u skupiny F prasat stimulovaných LPS zvýšená (P< 0,05) plazmatická hladina protizánětlivých interleukinů IL4 a IL10, ale i prozánětlivého cytokinu TNFalfa. Výsledky v předkládaném experimentu jsou tedy nejednoznačné. Hypotézu, potvrzující vliv rybího oleje, respektive PUFA n3, na potlačení zánětlivé reakce nelze tímto experimentem průkazně potvrdit.
|
|
|
Velikost jednotlivých lipoproteinových částic u různých patologických stavů
Dušejovská, Magdaléna ; Žák, Aleš (vedoucí práce) ; Kalousová, Marta (oponent) ; Kraml, Pavel (oponent)
Metabolický syndrom (MS) a terminální renální selhání (ESRD) jsou dvě klinicko- patologické jednotky se zvýšeným rizikem aterosklerotických kardiovaskulárních komplikací, které mají závažné dopady na kvalitu života pacientů. K určení míry rizika aterosklerózy mohou přispět znalosti o změnách distribuce jednotlivých lipoproteinových tříd. Předmětem studií zahrnutých v této disertační práci bylo stanovení subfrakcí LDL a HDL u těchto patologických stavů s cílem zjistit, se kterými klinickými a biochemickými odchylkami jsou změny subfrakcí u pacientů asociovány. První, placebem kontrolovaná, studie sledovala vliv podávání vícenenasycených mastných kyselin řady n-3 (PUFA n-3) pacientům s MS, rozděleným na skupinu statinovou, která zahrnovala 36 pacientů, a na skupinu 24 probandů bez terapie statiny. Druhá studie zahrnovala 57 pacientů s ESRD léčených vysokoobjemovou on-line hemodiafiltrací (HV-HDF). Parametry pacientů se porovnávaly při vstupu do studie a po 5 letech trvání HV-HDF. Výsledky těchto skupin byly porovnávány s parametry kontrolní skupiny, ve které bylo zařazeno 50 pacientů bez známek ESRD, párovaných na věk a pohlaví. V první studii vedla suplementace PUFA n-3 ke snížení hladin triacylglycerolů a obsahu cholesterolu v lipoproteinech VLDL a zvýšení HDL-C. U podskupiny osob, které měly...
|
|
|
Vliv polynenasycených mastných kyselin n-3 na expresi vybraného genu u modelového organizmu
Strouhalová, Eliška
Cílem mojí diplomové práce bylo zhodnotit vliv polynenasycených mastných kyselin n-3 (DHA a EPA) na expresi genů, hl. PPARy, u modelového organizmu. Tyto polynenasycené mastné kyseliny zvyšují expresi genu PPARy, a tím snižují riziko rozvoje zánětu a aterosklerózy. Tato hypotéza byla testována na 40 pokusných potkanech (Wistar albino), kteří byli v prvních 7 týdnech krmení dietou s přídavkem hovězího loje a slazeného kondenzovaného mléka, dokud u nich nebylo dosaženo vzniku mírné obezity a zánětu. V dalších 7 týdnech byli rozdělení do 4 skupin po 10 potkanech, jedna skupina zůstala na dietě s hovězím lojem (konrolní skupina), další skupiny dostávaly dietu s 6% přídavkem oleje ze světlice barvířské, 6% přídavkem rybího oleje (vysoký obsah EPA) nebo 6% přídavkem oleje řasy Schizochytrium (vysoký obsah DHA). Na konci pokusu byla pomocí molekulárně biologických metod změřena exprese genu PPARy. Bylo prokázáno, že strava bohatá na DHA zvyšuje expresi genu PPARy (P<0,05). U diety s obsahem rybího oleje nebylo zvýšení exprese genu PPARy průkazné (P>0,05). Tím jsme potvrdili hypotézu, že strava bohatá na PUFA n-3 snižuje riziko vzniku zánětu a aterosklerózy, a že DHA je v tomhle ohledu prokazatelně lepší než EPA.
|
host ::
RSS.